257 896 335
telefon na infolinku ústřední evidence Pracovní doba: Po - Pá 7:00 - 15:00 h.
\ Laboratoře \ Středisko KU Brno \ Rozbory KU

Rozbory KU

Na základě smluv uzavřených s oprávněnými organizacemi zajišťujeme laboratorní kontrolu a zpracování podkladů z terénní kontroly mléčné užitkovosti skotu.

Standardně je u vzorků mléka pro KU zjišťován obsah tuku, bílkovin, laktózy, somatických buněk a močoviny.

Nad rámec uvedených zkoušek provádíme hodnocení dalších ukazatelů využitelných pro zlepšení jakosti mléka, hygieny jeho výroby, sledování zdravotního stavu zvířat a k řízení práce se stádem.

Laboratorní zkoušky mléka provádíme též pro potřeby KU ovcí a koz.
 

Popis rozborů kontroly užitkovosti

Tuk

Složky mléka jsou stanovovány infračerveným absorpčním analyzátorem (IR analyzátor), který měří množství absorbovaného světla vazbami chemických skupin typických pro příslušný analyt. U tuku je to například množství světla absorbované karbonylovými skupinami esterových vazeb glyceridů a mezi CH2 a CH3 skupinami.Jedná se tedy o nepřímou metodu měření a proto je nutno IR analyzátory pravidelně kalibrovat na hodnoty stanovené podle příslušné referenční metody.
Množství tuku je uváděno v jednotkách g/100g mléka nebo g/100 ml mléka. Vzorec používaný pro přepočet jednotek:
 
tuk [g/100g] = (tuk [g/100ml] + 0,04) / 1,04
 
Na objektivní zjištění množsví tuku (v nádoji, v dodávce mléka) má výrazný vliv správnost (reprezentativnost) vzorkování. Tuk se v mléce vyskytuje ve formě kuliček o velikosti 0,5 až 6 mikrometrů, které mají jinou specifickou hmotnost, než plazma. Vyvstávání tuku a nedokonalé promíchání vzorkovaného mléka před odběrem vzorku je nejčastější přčinou nesprávného vzorkování. Na obaly tukových kuliček se mohou též (fyzikálně) vázat somatické buňky (SB) a shluky mikroorganismů. Tato vlastnost způsobí, že nereprezentativní tučnost vzorku mléka provází nereprezentativní stanovení množství SB a v případě bazénových vzorků mléka též nereprezantativní výsledek mikrobiologické kvality mléka (CPM). 
 

Bílkoviny

Složky mléka jsou stanovovány infračerveným absorpčním analyzátorem (IR analyzátor), který měří množství světla absorbovaného peptidickými vazbami sekundárních amidových skupin. Jedná se tedy o nepřímou metodu měření a IR analyzátory jsou pravidelně kalibrovány na hodnoty zjištěné podle příslušných referenčních metod.
Množství bílkovin je uváděno v jednotkách g/100g
 

Laktóza

obsah je stanovován infračerveným absorpčním analyzátorem (IR analyzátor), který měří množství světla absorbovaného hydroxilovými skupinami. Jedná se též o nepřímou metodu měření a IR analyzátory jsou pravidelně kalibrovány na hodnoty zjištěné podle příslušných referenčních metod (v našem případě je to stanovení monohydrátu laktózy).
Množství laktózy (% monohydrátu) je uváděno v g/100g
 

Somatické buňky (SB)

Počet somatických buněk (SB) v syrovém mléce je stanovován pomocí fluoro-opto-elektronické metody. Pro tento postup jsou somatické buňky definovány jako částice, které mají minimální intenzitu fluorescence vlivem barvení fluoresenčním barvivem. Obarvené SB vytvářejí v průtočném cytometru elektrický impulz, který je registován. Jde tedy o nepřímou metodu a přístroj je nastavován podle referenční metody. Stabilita nastavení je natolik robustní, že úroveň měření je kontrolována pomocí standardů (není nutno provádět pravidelné kalibrace – na rozdíl od stanovení obsahových složek mléka).
Počet somatických buněk je uváděn v tisících v 1 ml mléka
 

Význam hodnocení minoritních složek mléka

Močovina, kyselina citrónová (KC), volné mastné kyseliny (VMK, FFA, BDI) a ketolátky (KL, ketony) patří k energeticko-dusíkatým metabolitům s úzkou vazbou na výživový stav dojnic.
 

Močovina

Stanovení koncentrace močoviny je prováděno enzymaticko-konduktometrickou metodou nebo IR analyzátorem.Koncentrace močoviny je uváděna v mg/100 ml mléka. Pro přepočet na mmol/litr mléka se hodnota zjištěná v mg/100 ml dělí šesti.
Množství močoviny v mléce je považováno za kriterium zásobování organismu dusíkatýmí látkami. Fyziologický obsah močoviny je uváděn od 20 do 30 mg/100 ml mléka. S vyšší užitkovostí dojnic je tolerován vyší obsah močoviny (do 35 mg/100 ml). Přebytek N-látek v krmné dávce vyvolává vysokou tvorku amoniaku v bachorovém prostředí, který nestači bachorová mikroflóra zpracovat. Přebytečný amoniak přechází stěnou bachoru do krve a v játrech je detoxikován na močovinu.

Křížovou analýzou močoviny a bílkovin je možné vyhodnotit vyrovnanost výživy (živin v krmné dávce).
 
  Močovina (mg/100 ml)
Do 20 20 až 30 Nad 30
Bílkovina (g/100g) Do 3,20  N-látky nedostatek
 Energie nedostatek
 N-látky odpovídá
 Energie nedostatek
 N-látky přebytek
 Energie nedostatek
3,20 až 3,50  N-látky nedostatek
 Energie odpovídá
 N-látky odpovídá
 Energie odpovídá
 N-látky přebytek
 Energie odpovídá
Nad 3,50  N-látky nedostatek
 Energie přebytek
 N-látky odpovídá
 Energie přebytek
 N-látky přebytek
 Energie přebytek
 
Obsah močoviny v krvi a potažmo v mléce v průběhu dne kolísá. Nejvyšší je cca 4 až 6 hodin po nakrmení. Nejnižší před krmením.
 

Kyselina citrónová (KC)

Obsah kyseliny citrónové (KC) je stanovován IR analyzátorem, zatím jen v LRM Buštěhrad.
Množství KC je uváděno v %  nebo v mmol/l mléka. Přepočet z %  na mmol/l se provádí pomocí konstanty 53,49. Příklad: 0,15% x 53,49 = 8,024 mmol/l.
Přirozeně se kyselina citrónová vyskytuje v syrovém mléce v koncentracích od 0,15 do 0,19 % (od 8 do 10 mmol/l).
Nízký obsah KC pod 0,11 % (6 mmol/l) signalizuje nedostatek energie pro vyrovnaný metabolizmus dojnic a naopak zvýšená koncentrace KC nad 0,22 (12 mmol/l) energetický přebytek. Stanovení KC je vhodné v individuálních vzorcích mléka jako "potvrzovací" vyšetření (parametr) v návaznosti na vývoj obsahu dalších složek mléka (bílkovin, močoviny, kvocientu T/B, apod.). 
 

Volné mastné kyseliny (VMK)

Množství volných mastných kyselin (VMK) je zjišťováno IR analyzátorem, zatím jen v LRM Buštěhrad.
Obsah VMK je uváděn v mmol/100g mléčného tuku.
V mléce se přirozeně vyskytuje, zejména v tukové fázi a mírně ve vodní, malé množství VMK. Zvýšený obsah VMK v individuálních vzorcích mléka signalizuje metabolické problémy (energetický deficit ve výživě, negativní energetická bilance v první fázi laktace, lipomobilizační syndrom, ketózy). Rovněž zdravotní problémy dojnic (mastitidní onemocnění, zvýšení počtu somatických buněk) se projevují ve vyšším množství VMK v mléce. Jako další příčiny jsou uváděny zkrácené intervaly mezi dojeními, vícečetné dojení a též špatná kvalita objemných krmiv.
Z fyziologického hlediska tyto problémy způsobují, že část mastných kyselin není syntetizována na tuk a přechází z krve do mléka. To je zpravidla doprovázeno nedokonalou tvorbou obalů tukových kuliček vznikajících oddělením koncového (apikálního) pólu sekrečních buněk v alveolách mléčné žlázy *.
Nekompletnost obalů tukových kuliček tvořených proteino-fosfolipidovou membránou zpřístupňuje jejich obsah lipolytickým enzymům přirozeně se vyskytujícím v mléce (spontánní lipolýza). Bakterílální kontaminace mléka psychrotrofní a termorezistentní mikroflórou je dalším zdrojem lipáz (indukovaná lipolýza). Zhoršená hygiena dojení a skladování mléka je tedy další příčinou zvýšeného množství VMK v mléce. Rovněž mechanické namáhání v průběhu procesu dojení a uchovávání mléka po nadojení (transport mléčným potrubím, přečerpávání mléka, nešetrné chlazení - namrzání) způsobuje destrukci tukové složky mléka a napomáhá lipolýze.
Z hlediska technologické kvality mléka pro mlékárenské zpracování je mléko se zvýšeným obsahem VMK problematické pro výrobu kvalitního másla, výrobků s vyšším obsahem tuku (smetany) a trvanlivých výrobků obecně. Výskyt termostabilních lipolytických enzymů mikrobiálního původu může i po pasteraci negativně ovlivnit kvalitu finálních mléčných výrobků.
Obsah VMK byl dosud pravidelně sledován v bazénových vzorcích mléka. Podle ČSN 570529 je maximální přípustný obsah 1,3 mmol/100g tuku. 

Výsledky stanovení VMK v individuálních vzorcích odebraných pro účely KU je vhodné využít jako součást hodnocení výživného a případně zdravotního stavu dojnic. Doporučujeme porovnávání se skupinou ve stejné fázi laktace, s průměrem chovu, v souvislosti s počtem SB ve vzorcích mléka. 

* Tuková složka mléka je ve formě kuliček o velikosti 0,5 až 6 mikrometrů naplněných převážně triglyceridovými sloučeninami – tukem. 
 

Ketolátky (ketony, BHB)

Množství ketolátek v mléce je zjišťováno IR analyzátorem, zatím jen v LRM Buštěhrad. Uvádí se v mmol/l  nebo v mg/l.
V individuálních vzorcích mléka je fyziologická úroveň koncentrace acetonu do 0,2 mmol/l (do 11,6 mg/l). Limit pro určení subklinické ketózy se podle literatury značně liší a pohybuje se v rozpětí 0,07 až 0,7 mmol/l (od 4 do 40 mg/l). Proto doporučujeme pravidelně sledovat trend obsahu ketonů.
Obsah ketolátek (aceton, acetoacetát, BHB (betahydroxybutyrát)) v individuálních vzorcích mléka je indikátorem zdravotního stavu dojnic – hlavně po porodu a v první třetině laktace, kdy je zvýšené nebezpečí vzniku metabolického onemocnění ketózy. Kétóza (detekovaná též zvýšeným množstvím ketolátek v mléce) postihuje vysokoprodukční dojnice v období negativní energetické bilance (vyšší výdej živin při laktaci s následným deficitem glukosy v krvi a tkáních spolu s nedostatkem vhodných uhlovodíků v krmné dávce vede k odbourávání tukových a bílkovinných rezerv a hubnutí) – primárníketóza*,  při značném zatěžování jater. Zvýšený metabolismus jater vede ke zvýšení hladiny vedlejších produktů – ketolátek v krvi a v mléce dojnice. Ketóza má pozvolný nástup a setrvačnost průběhu. Dochází ke snížení užitkovosti, obrany schopnosti (riziko mastitidních infekcí) a též ke zhoršení reprodukčních ukazatelů.
Včasná detekce nastupující ketózy a odpovídající korekce krmné dávky může zabránit rozvinutí tohoto závažného produkčního onemocnění.
Význam sledování koncentrace ketolátek v individuálních vzorcích mléka má podstatně vyšší diagnostickou hodnotu než sledováníjejich obsahu v bazénových vzorcích mléka. Procento dojnic u nichž lze předpokládat zvýšený obsah acetonu je vzhledem k celé skupině produkčních dojnic poměrně malé a tak dochází v bazénových vzorcích ke zředění množství acetonu na normální hodnoty.
*sekundární ketóza má různé příčiny, např. nechutenství způsobené bachorovou acidózou, snížení příjmu krmiva s následným energetickým deficitem. 
 

KU ovcí a koz

Složení mléka pro KU ovcí a koz je prováděno infračervenými absorpčními analyzátory. IR analyzátory měří množství absorbovaného světla vazbami chemických skupin typických pro příslušný analyt (viz stanovení tuku, bílkovin, laktózy).Vzhledem k sezónosti produkce mléka u těchto přežvýkavců provádíme kalibrace přístrojů na ovčí a kozí mléko každoročně v květnu a v září. 

Kontakty

JMÉNO PRACOVNÍ NÁPLŇ MOBIL TELEFON
Středisko KU Brno - pořizování dat z KU 545 220 737