Rozbory kontroly užitkovosti

Na základě smluv uzavřených s oprávněnými organizacemi zajišťujeme laboratorní kontrolu a zpracování podkladů z terénní kontroly mléčné užitkovosti skotu. K základním rozborům pro KU patří stanovení tuku a bílkovin.

Nad rámec zkoušek nezbytných pro KU provádíme hodnocení obsahu laktózy a počtu somatických buněk. Ze složek mléka, které jsou dobrým indikátorem úrovně výživy (dostatečnosti a vyváženosti krmné dávky) zajišťujeme analýzy obsahu močoviny, volných mastných kyselin, kyseliny citrónové a do budoucna též ketolátek.

Laboratorní zkoušky mléka provádíme též pro potřeby KU ovcí a koz.

Popis rozborů kontroly užitkovosti

Tuk

Složky mléka jsou stanovovány infračerveným absorpčním analyzátorem (IR analyzátor), který měří množství absorbovaného světla vazbami chemických skupin typických pro příslušný analyt. U tuku je to například množství světla absorbované karbonylovými skupinami esterových vazeb glyceridů a mezi CH2 a CH3 skupinami.Jedná se tedy o nepřímou metodu měření a proto je nutno IR analyzátory pravidelně kalibrovat na hodnoty stanovené podle příslušné referenční metody.

Množství tuku je uváděno v jednotkách g/ 100g mléka nebo g/ 100 ml mléka. Pro přepočet jednotek se zpravidla používá vzorec:

tuk [g/100g] = (tuk [g/100ml] + 0,04) / 1,04

Na objektivní jištění množsví tuku (v nádoji, v dodávce mléka) má výrazný vliv správnost (reprezentativnost) vzorkování. Tuk se v mléce vyskytuje ve formě kuliček o velikosti 0,5 až 6 mikrometrů, které mají jino specifickou hmotnost než plazma. Vyvstávání tuku a nedokonalé promíchání vzorkovaného mléka před odběrem vzorku je nejčastější přčinou nesprávného vzorkování. Na obaly tukových kuliček mohou též (fyzikálně) vázat somatické buňky (SB) a shluky mikroorganismů. Tato vlastnost způsobí, že nereprezentativní tučnost vzorku mléka provází nereprezentativní stanovení množství SB a v případě bazénových vzorků mléka též nereprezantativní výsledek mikrobiologické kvality mléka (CPM). |nahoru|

Bílkoviny

Složky mléka jsou stanovovány infračerveným absorpčním analyzátorem (IR analyzátor), který měří množství absorbovaného světla vazbami chemických skupin typických pro příslušný analyt. U bílkovin jsou to peptidické vazby sekundárních amidových skupin. Jedná se tedy o nepřímou metodu měření a IR analyzátory jsou pravidelně kalibrovány na hodnoty zjištěné podle příslušných referenčních metod.

Množství bílkovin je uváděno v jednotkách g/ 100g. |nahoru|

Laktóza

Složky mléka jsou stanovovány infračerveným absorpčním analyzátorem (IR analyzátor), který měří množství absorbovaného světla vazbami chemických skupin typických pro příslušný analyt. U laktózy to jsou hydroxilové skupiny. Jedná se tedy o nepřímou metodu měření a IR analyzátory jsou pravidelně kalibrovány na hodnoty zjištěné podle příslušných referenčních metod (v našem případě je to stanovení monohydrátu laktózy).

Množství laktózy (% monohydrátu) je uváděno v g/ 100g. |nahoru|

Somatické buňky (SB)

Počet somatických buněk (SB) v syrovém mléce je stanovován pomocí fluoro-opto-elektronické metody. Pro tento postup jsou somatické buňky definovány jako částice, které mají minimální intenzitu fluorescence vlivem barvení fluoresenčním barvivem. Obarvené SB vytvářejí v průtočném cytometru elektrický impulz, který je registován. Jde tedy o nepřímou metodu a přístroj je nastavován podle referenční metody. Stabilita nastavení je natolik robustní, že úroveň měření je kontrolována pomocí standardů (není nutno provádět pravidelné kalibrace – na rozdíl od stanovení obsahových složek mléka).

Počet somatických buněk je uváděn v tisících v 1 ml mléka. |nahoru|

Močovina

Stanovení koncentrace močoviny je prováděno enzymaticko-konduktometrickou metodou nebo IR analyzátorem.Koncentrace močoviny je uváděna v mg / 100 ml mléka. Pro přepočet na mmol / litr mléka se hodnota zjištěná v mg/ 100 ml dělí šesti.

Močovina ( ale též například kyselina citrónová KC, volné mastné kyseliny VMK a ketolátky KL) patří k energeticko-dusíkatým metabolitům s úzkou vazbou na výživový stav dojnic. Množství močoviny v mléce je považováno za kriterium zásobování organismu dusíkatýmí látkami. Fyziologický obsah močoviny je uváděn od 20 do 30 mg/100 ml mléka. S vyšší užitkovostí dojnic je tolerován vyší obsah močoviny (do 35 mg/100 ml). Přebytek N-látek v krmné dávce vyvolává vysokou tvorku amoniaku v bachorovém prostředí, který nestači bachorová mikroflóra zpracovat. Přebytečný amoniak přechází stěnou bachoru do krve a v játrech je detoxikován na močovinu.

Křížovou analýzou močoviny a bílkovin je možné vyhodnotit vyrovnanost výživy (živin v krmné dávce).

		Močovina (mg/100 ml)
		Do 20	20 až 30	Nad 30
Bílkovina (g/100g)	Do 3,20	N-látky nedostatek Energie nedostatek	N-látky odpovídá Energie nedostatek	N-látky přebytek Energie nedostatek
	3,20 až 3,50	N-látky nedostatek Energie odpovídá	N-látky odpovídá Energie odpovídá	N-látky přebytek Energie odpovídá
	Nad 3,50	N-látky nedostatek Energie přebytek	N-látky odpovídá Energie přebytek	N-látky přebytek Energie přebytek

Obsah močoviny v krvi a potažmo v mléce v průběhu dne kolísá. Nejvyšší je cca 4 až 6 hodin po nakrmení. Nejnižší před krmením. |nahoru|

Volné mastné kyseliny (VMK)

Stanovení obsahu volných mastných kyselin (VMK) je zjišťováno IR analyzátorem.

Obsah VMK je uváděn v mmol/ 100g mléčného tuku.

V mléce se přirozeně vyskytuje, zejména v tukové fázi a mírně ve vodní, malé množství VMK. Zvýšený obsah VMK v individuálních vzorcích mléka signalizuje metabolické problémy (energetický deficit ve výživě, negativní energetická bilance v první fázi laktace, lipomobilizační syndrom, ketózy). Rovněž zdravotní problémy dojnic (mastitidní onemocnění, zvýšení počtu somatických buněk) se projevují ve vyšším množství VMK v mléce. Jako další příčiny jsou uváděny zkrácené intervaly mezi dojeními, vícečetné dojení a též špatná kvalita objemných krmiv.

Z fyziologického hlediska tyto problémy způsobují, že část mastných kyselin není syntetizována na tuk a přechází z krve do mléka. To je zpravidla doprovázeno nedokonalou tvorbou obalů tukových kuliček vznikajících oddělením koncového (apikálního) pólu sekrečních buněk v alveolách mléčné žlázy *.

Nekompletností obalů tukových kuliček tvořených proteino-fosfolipidovou membránou zpřístupňuje jejich obsah lipolytickým enzymům přirozeně se vyskytujícím v mléce (spontánní lipolýza). Bakterílální kontaminace mléka psychrotrofní a termorezistentní mikroflórou je dalším zdrojem lipáz (indukovaná lipolýza). Zhoršená hygiena dojení je tedy další příčinou zvýšeného množství VMK v mléce. Rovněž mechanické namáhání v průběhu procesu dojení a uchovávání mléka po nadojení (transport mléčným potrubím, přečerpávání mléka, nešetrné chlazení - namrzání) způsobuje destrukci tukové složky mléka.

Z hlediska technologické kvality mléka pro mlékárenské zpracování je mléko se zvýšeným obsahem VMK problematické pro výrobu kvalitního másla, výrobků s vyšším obsahem tuku (smetany) a trvanlivých výrobků obecně. Výskyt termostabilních lipolytických enzymů mikrobiálního původu může i po pasteraci negativně ovlivnit kvalitu finálních mléčných výrobků.

Obsah VMK byl dosud pravidelně sledován v bazénových vzorcích mléka. Podle ČSN 570529 je maximální přípustný obsah 1,3 mmol/100g tuku. Průměrné měsíční hodnoty obsahu VMK se v loňském roce pohybují od 0,96 (v lednu 2009) po 1,65 (v říjnu 2009).

Výsledky stanovení VMK v individuálních vzorcích odebraných pro účely KU je vhodné využít jako součást hodnocení výživného a případně zdravotního stavu dojnic. Doporučujeme porovnávání se skupinou ve stejné fázi laktace, s průměrem chovu, v souvislosti s počtem SB ve vzorcích mléka. Připravujeme statistické zpracování výsledků hodnocených chovů tak abychom mohli uživatelům poskytnout podrobnější údaje pro aktualizaci využití tohoto parametru v současných podmínách.

* Tuková složka mléka je ve formě kuliček o velikosti 0,5 až 6 mikrometrů naplněných převážně triglyceridovými sloučeninami – tukem. |nahoru|

Kyselina citrónová (KC)

Stanovení obsahu kyseliny citrónové (KC) je zjišťováno IR analyzátorem.

Obsah KC je uváděn v mmol/ l mléka nebo v %. Přepočet z mmol/l na % se provádí pomocí konstanty 53,49. Příklad: 0,15% x 53,49 = 8,024 mmol/l.

Přirozeně se kyselina citrónová vyskytuje v syrovém mléce v koncentracích od 8 do 10 mmol/l.

Nízký obsah KC pod 6 mmol/l signalizuje nedostatek energie pro vyrovnaný metabolizmus dojnic a naopak zvýšená koncentrace KC nad 12 mmol/l energetický přebytek. Stanovení KC je vhodné v individuálních vzorcích mléka jako "potvrzovací" vyšetření (parametr) v souvislostech se sledováním trendů obsahu dalších složek mléka (bílkovin, močoviny, kvocientu T/B, apod.). |nahoru|

KU ovcí a koz

Složení mléka pro KU ovcí a koz je prováděno infračervenými absorpčními analyzátory. IR analyzátory měří množství absorbovaného světla vazbami chemických skupin typických pro příslušný analyt (viz stanovení tuku, bílkovin, laktózy).Vzhledem k sezónosti produkce mléka u těchto přežvýkavců provádíme kalibrace přístrojů na ovčí a kozí mléko každoročně v květnu a v září. |nahoru|